Kelvin-Voigtův materiálový model se skládá z paralelně zapojené lineární pružiny a viskózního tlumiče. V tomto verifikačním příkladu je testováno časové chování tohoto modelu při zatížení a relaxaci v časovém intervalu 24 hodin. Konstantní síla Fx působí po dobu 12 hodin a zbývajících 12 hodin je materiálový model bez zatížení (relaxace). Vyhodnocuje se deformace po 12 a 20 hodinách. Je použita časová analýza s lineární implicitní Newmarkovou metodou.
Materiálový model Maxwell se skládá z lineární pružiny a viskózního tlumiče zapojených v sérii. V tomto verifikačním příkladu je testováno časové chování tohoto modelu. Materiálový model podle Maxwella je zatížen konstantní silou Fx. Tato síla způsobuje počáteční deformaci díky pružině, která pak vlivem tlumiče v čase roste. Deformace se sleduje v době zatížení (20 s) a na konci analýzy (120 s). Je použita časová analýza s lineární implicitní Newmarkovou metodou.
Model je založen na příkladu 4 v [1]: Bodově podepřená deska.
Navrhuje se plochá deska administrativní budovy s lehkými stěnami citlivými na trhliny. Je třeba prozkoumat vnitřní, okrajové a rohové panely. Sloupy a plochá deska jsou spojeny monoliticky. Okrajové a rohové sloupy se umístí v jedné rovině s hranou desky. Osy sloupů tvoří čtvercový rastr. Jedná se o tuhý systém (budova vyztužená smykovými stěnami).
Administrativní budova má 5 podlaží s výškou podlaží 3.000 m. Předpokládané podmínky prostředí jsou definovány jako "uzavřené vnitřní prostory". Převážně se jedná o statické zatížení.
Tento příklad se zaměří na stanovení momentů na desce a potřebné výztuže nad sloupy při plném zatížení.
Model je založen na příkladu 4 v [1]: Bodově podepřená deska. Vnitřní síly a potřebnou podélnou výztuž lze nalézt v posudkovém příkladu 1022. V tomto příkladu se zkoumá protlačení v ose B/2.
Sadnutí tuhého čtvercového základu na jezerním jílu [1] se spočítá v programu RFEM. Vymodelována je čtvrtina základu. Šířka základů je 75,0 m na obou stranách. Pro generování výsledků se používají fáze výstavby.
Cílem tohoto verifikačního příkladu je analyzovat proudění okolo kluzáku. Úkolem je stanovit součinitele odporu vzduchu a součinitele vztlaku vzhledem k úhlu náběhu. Pro tyto součinitele lze také vykreslit aerodynamickou poláru. Z pole rychlostí lze také určit mezní úhel laminárního proudění okolo profilu křídla. V programu RWIND 2 se použije dostupný 3D CAD model (soubor STL).
Na jedné straně je upevněna tenká deska a na druhé straně je zatížena rovnoměrným momentem. Nejdříve modelujeme desku jako rovinnou desku. Kromě toho je deska modelována jako jedna čtvrtina válcové plochy. Šířka rovinného modelu se rovná délce jedné čtvrtiny obvodu zakřiveného modelu. Zakřivený model tak má téměř stejnou torzní konstantu jako rovinný model.
Konzola s Z-profilem je na konci plně fixována a zatížena kroutícím momentem, který je v případě skořepinového modelu reprezentován dvojicí posouvajících sil. Stanoví se normálové napětí v bodě A (ve středu plochy). Problém je definován podle normy NAFEMS Benchmarks.
Stanovte prvních šestnáct vlastních frekvencí dvojitého kříže se čtvercovým průřezem. Každé z osmi ramen je modelováno pomocí čtyř nosníkových prvků a má na konci čepovou podporu (průhyby x a y jsou omezené). Kmitání se zohledňuje pouze v rovině xy. Problém je definován podle normy NAFEMS Benchmarks.
Verifikační příklad popisuje zatížení větrem v několika směrech proudění větru na modelu skupiny budov. The model consists of eight cubes. The velocity fields obtained by the RWIND simulation are compared with the measured values from the experiment. The experimental data are measured using a thermistor anemometer in the wind tunnel.